Často býváš popisován jako hlavní osobnost celé laptopové hudby. V jakém stavu je dnes tento žánr z tvého pohledu? Mohl bys jmenovat některé další hudebníky, kteří podle tebe momentálně tvoří nejzajímavější laptopovou hudbu?

Já sám sebe nepovažuji za laptopového hudebníka. Jsem kytarista, hudebník, skladatel, producent, který využívá nejnovější technologie. Mým nástrojem je studio a tím studiem je laptop. Na mé nové desce Venice najdete skladbu, ve které uslyšíte 2 elektrické kytary hrané přes 2 zesilovače Fender a nahrané mikrofony značky Neumann. A teď mi prosím tě řekni… je tohle laptop music?

Když Headz/Touch loni vydali tvé cd Live In Japan, bylo v následných recenzích označováno za nejlepší zaznamenané laptopové vystoupení v historii. Proč jsi k vydání vybral právě tento koncert v Tokiu? Vybíral jsi z mnoha nahrávek?

Byl to jen povedený večer ve skvělém klubu. Zvukový aparát byl perfektní, úžasné obecenstvo, prima atmosféra. Headz (japonská skupina promotérů a zároveň label) si moc přáli něco vydat ve spolupráci s Touch. Byl to jejich nápad.

Víme, že laptopová vystoupení sestávají převážně z improvizovaných manipulací se zvuky. Mohl bys nám ale v krátkosti vysvětlit, co vlastně během vystoupení na pódiu děláš?

V reálném čase mixuju samply a vlastní nahrávky, případně části mých nahraných skladeb. Vždycky začínám od nuly, nic není uložené ani přednastavené v módu přehrávání. Všechno je hrané živě.

Původně jsi začínal jako kytarista a spoustu kytarových zvuků ve svých skladbách stále používáš – vystupuješ také někdy s kytarou? Přivezeš si ji i do Prahy?

Ano, kytaru jsem začal při živých vystoupeních znovu používat nedávno, hrál jsem tak v Itálii a v Berlíně. I v Praze budu hrát na kytaru.

Tvé nové album Venice by mělo vyjít každým dnem a spousta lidí pravděpodobně očekává další Endless Summer (Fenneszovo v podstatě poslední sólové a určitě nejúspěšnější album vydané na značce Mego v roce 2001, pozn. aut.). Budou hodně překvapeni?

O další Endless Summer se rozhodně nejedná. Endless Summer představovalo úplně jiný příběh, jiné období v mém životě. Venice je pravděpodobně temnější, ale myslím, že srovnatelně emocionální.

V čem se Venice liší od tvých starších prací?

V prvé řadě je to skutečnosti, že jsem desku mixoval a upravoval v opravdovém nahrávacím studiu a ne doma v laptopu. Tedy… mixoval jsem to v laptopu, nicméně v dobrém studiu – a hodně jsem přitom používal studiové vybavení.

Za poslední zhruba dva roky jsi toho hodně nacestoval – kde vznikaly skladby, které se na albu nachází?

Ve Vídni, v Paříži (kde taky pobývám), Benátkách (kde jsem měl v létě pronajatý byt) a samozřejmě taky na cestách, po hotelích a tak.

Máš při cestování alespoň trochu šanci se seznámit s danými zeměmi a jejich kulturou? Zajímá tě to?

Ale samozřejmě, hrozně moc. Jsem velice vděčný za to, že mám možnost tohle dělat.

Vedle tvých vlastních nahrávek také pracuješ na spoustě vedlejších projektů (hudba pro film, spolupráce…). Mohl bys zmínit pár z těch nejčerstvějších?

U Erstwhile records brzo vyjde cd, které jsem vytvořil společně s Keithem Rowem. Budu pokračovat ve spolupráci s Davidem Sylvianem, protože to je pro mne úžasná a vzrušující zkušenost. Možná budu zahajovat letošní ročník festivalu Sonar, kde bych si zahrál společně s barcelonským symfonickým orchestrem. A taky zřejmě budu pomáhat s novinkou kapely Sparklehorse.

Jaké máš plány na tento rok?

Vystupování s novým albem…

Vystupoval jsi již v bezpočtu velice vzdálených zemí, nicméně první koncert v sousední ČR tě čeká až teď. Co se ti vybaví, když řeknu ‚tschechisch‘?

Spousta hezkých vzpomínek. V Praze jsem sice byl zatím jen dvakrát, ale v Brně jsem býval celkem často. Slyšel jsi někdy o baru-klubu jménem Nachtasyl tady ve Vídni? Je to český klub. Majitel je můj dobrý kamarád a když tehdy před 15 (?) lety ten podnik otevíral, byl jsem jeho prvním hostem. Do Prahy se opravdu moc těším.

_muteme_